Ondřej Pejcha: Původ chemických prvků ve vesmíru (Živě Viničná 7, PřF UK, Praha)

2024 ж. 17 Мам.
72 174 Рет қаралды

0:00 Zahájení
5:56 Úvod
9:49 Začátek přednášky
15:14 Astronomické tranzienty (novy, supernovy...)
19:51 Proč hvězdy vybuchují a proč hvězdy svítí
27:51 Proč se hvězdy vyvíjejí a umírají
30:39 Vznik a vývoj hvězd
33:31 Bílí trpaslíci a supernovy typu Ia
41:28 Neutronové hvězdy a supernovy z hmotných hvězd
52:40 Jak hmotné hvězdy umírají a vznik černých děr
58:57 Splynutí dvou černých děr a dvou neutronových hvězd
1:06:44 Vznik nejtěžších prvků
1:14:21 Poděkování a organizační věci
1:14:54 Diskuze
1:45:22 Zakončení
Vysvětlení vzniku chemických prvků patří mezi základní úkoly astronomie a vyžaduje spojení znalostí jaderné a subjaderné fyziky, hydrodynamiky a explozí, ale také třeba syntézy molekul a prachových zrn. Zároveň je ale třeba chytře interpretovat a kombinovat astronomická pozorování, abychom dokázali myšlenkově překlenout ohromné vzdálenosti stejně jako časové škály od milisekund až po
miliardy let. Přednáška představí naše současné znalosti o původu prvků a o jejich vzniku v různých druzích hvězdných výbuchů.
Ondřej Pejcha (*1984) absolvoval MFF UK v r. 2008. Na Ohijské státní universitě r. 2013 obhájil doktorát. Následně získal postdoktorská stipendia NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. a čtyři roky působil na Princetonské univerzitě. V roce 2018 získal ERC grant na téma „Catastrophic Interactions of Binary Stars and the Associated Transients“. V roce 2019 získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru fyzika.

Пікірлер
  • Dekuji za velmi zajimavou prednasku.

    @pavelgabrielsafarik9459@pavelgabrielsafarik94596 ай бұрын
  • Dakujem za prekrasne romanticku tabulku prvkov. Uzasne.

    @zubanka@zubanka6 ай бұрын
    • Děkujeme, jsem rád, že někomu tabulka prvků přijde romantická. 🙂

      @vitezslavskorpik746@vitezslavskorpik7466 ай бұрын
  • ❤❤❤

    @michaeledgarhorsky1139@michaeledgarhorsky11396 ай бұрын
  • Odkedy sa hmotnejšie objekty obiehajú s vyššou frekvenciou ako menej hmotné? Pokiaľ uvažujeme rovnaké gravitačné singularity, výpočet nie je zložitý. Pred "splynutím" (transmutáciou) sú rovnaké singularity vzdialené práve na vzdialenosť gravitačného polomeru R=GM/c^2 a obiehajú sa práve rýchlosťou svetla. Potom nie je ťažké odvodiť frekvenciu obiehania (f) pred splynutím, f=c/piR. Potom frekvencia obiehania dvoch rovnakých singularít pred splynutí s hmotnosťou dvadsaťnásobku slnka je približne 3,212kHz a s hmotnosťou jeden a pol násobku hmotnosti slnka je približne 42,837kHz.

    @peterprsanec806@peterprsanec8067 ай бұрын
  • Nelze jednoznačně určit, zda je Ruský urychlovač dostatečně výkonný. EU má v CERNU značně větší prstenec, tedy 27 km. Byl již několikkrát modernizován. Ale USA má také menší zařízení než je CERN. Zde je na místě si připomenout, že technologie jdou hodně vpřed, což může vést k zajimavým výsledkům i u menších zařízení oproti náročným velkým zařízením. Poslední takový HIT zazněl, když proběhly experymenty s brázdovým cyklotronem. Jde o specielní způsob, jak dosáhnout výkonu ciklotronu velkých, s ciklotrony o velikosti rozměru laboratoře. Dál jsem o této technice neslyšel, což znamená, že buď neuspěli, nebo naopak se ukázala jako vysoce efektívní, a tedy utajená..www.aldebaran.cz/bulletin/2006_39_lwa.php

    @bezD1@bezD16 ай бұрын
    • Nedomnívám se, že by se to dalo utajit, kdyby to skutečně fungovalo. Už proto, že na stejnou věc obvykle krátce po sobě přijde řada vědeckých týmů všude po světě.

      @vitezslavskorpik746@vitezslavskorpik7466 ай бұрын
  • A vyžaduje to lásku

    @veronikavrlakova476@veronikavrlakova4766 ай бұрын
    • V jakém smyslu, smím-li se prosím optat?

      @vitezslavskorpik746@vitezslavskorpik7466 ай бұрын
KZhead