Co by se stalo s člověkem ve vakuu vesmíru? - Vědecké Kladivo

2014 ж. 20 Қар.
197 117 Рет қаралды

Tričko Vědecké Kladivo na - www.realgeek.cz/tricka/2491-ve...

Пікірлер
  • Ahoj! Rád bych se TĚ zeptal na to, jak probíhá smrt. Přesněji průběh, co se kde děje. Eventuálně co se děje s vědomím člověka když umírá(jestli něco cítí, nebo je to jenom nějaké vypnutí). Prosil bych o odpovědi jen od Martina, tohleto mě opravdu zajímá, a myslím si, že to Martin i hodně zajímavě podá. Díky. :)

    @martinjaros3191@martinjaros31919 жыл бұрын
    • tyvole jak si myslíš že se tohle dá zjistit ? :D

      @citronovastava@citronovastava9 жыл бұрын
    • Normálně, jsou k tomu různé přístroje(neřeknu ti přesný názvy),které měří různé hodnoty v mozku. Dnešní technika a znalosti jsou tak pokročilé, že se z těch hodnot dá vyčíst, zda byla ta situace pro člověka stresová apod. PS: Případně mě ochytřete o názvy těch přístrojů.

      @martinjaros3191@martinjaros31919 жыл бұрын
    • FreeedyCZ zeptáš se někoho kdo umřel :-D

      @Obskjur@Obskjur9 жыл бұрын
    • Vlastík Suchánek Taky možnost. :D

      @martinjaros3191@martinjaros31919 жыл бұрын
    • Martin Jaroš aha , to je hezký,ale řekl bych že mozek je nefunkční,když dotyčnej zemře O.o ...

      @citronovastava@citronovastava9 жыл бұрын
  • Unikátní způsob jak se zbavit zácpy :D :D

    @vikterr84@vikterr849 жыл бұрын
    • +viktor sekanina Zácpy i života :D

      @Slabost01@Slabost018 жыл бұрын
  • Velice zajímavé téma a video.

    @EroShynOObi@EroShynOObi9 жыл бұрын
  • Ahoj, opravdu by mě zajímalo tvé vysvětlení principu kvantových počítačů a jejich takřka nekonečné kapacity. Mohl bys někdy natočit takový video? Děkuju

    @Intectis98@Intectis989 жыл бұрын
  • Je super, že jste zmínil téměř znemožněné ochlazování předmětů ve vakuu. Zajímá mě, jak byl uchlazován lunární modul po přistání na Měsíci, když na něj působily sluneční paprsky a tím jej ohřívaly až na nějakých 120-130°C.

    @pgrohmann@pgrohmann8 жыл бұрын
  • Vôbec som si neuvedomil , že vákuu je také nebezpečne , až po pozretí tohto videa . Martin super

    @SlovenskyKAKTUS@SlovenskyKAKTUS9 жыл бұрын
  • Tohle bylo... sakra zajímavé

    @gwyxyn6997@gwyxyn69979 жыл бұрын
  • výborně řečeno :)

    @kalinmir@kalinmir9 жыл бұрын
  • skvělé výrazivo :D

    @Mar_OOnn@Mar_OOnn8 жыл бұрын
  • Zajímavé

    @PetrZbirovsky@PetrZbirovsky9 жыл бұрын
  • Dobré =)

    @ondra6301@ondra63019 жыл бұрын
  • Říkáš, že jsi studoval nějaký humanitní obor, už si nepamatuju jaký. Když jsi v jednom VK zabrousil do behaviorismu, bylo to taky super poučné. Co udělat nějaká naučná videa, kde by jsi vysvětloval pojmy ze sociologie, psychologie, či tak :) Já bych to docela ocenila. Jinak díky za tyhle videa Martine ! :)

    @anicka3199@anicka31999 жыл бұрын
  • Môžem sa opýtať odkiaľ berieš témy na vedecké kladivo?

    @kirekrichall5306@kirekrichall53069 жыл бұрын
  • Jen si dovolím malou připomínku, která fakticky pro pochopení nemá vliv, jen ve vidu bylo několikrát zaměněno slovo "teplo" za "teplotu".

    @HCHIJ@HCHIJ8 жыл бұрын
  • Super videjko

    @Error-zy5bg@Error-zy5bg9 жыл бұрын
  • Další video Cold Wellding prosím, děkuji :)

    @Viaexplore@Viaexplore9 жыл бұрын
  • Navrh na video: Každy asi vi že počítač funguje na bázi ano-ne (1-0). Ale dokazal by si mi jekam popsat, jak se z neceho tak jednoducheho jako je elektricky signal muže stat něco jako je např. DOTA? Diky, moc me to zajima a navic to asi je dost obsahle tema, tudiz by z toho mohla byt zajimava serie.

    @ondrapsenicka4762@ondrapsenicka47629 жыл бұрын
    • ak by šlo o veľa detailov, tak by zhruba hodinku trvalo vysvetliť ako z "neceho tak jednoducheho" vznikne vrecková kalkulačka ;)

      @stanislavbandur7355@stanislavbandur73559 жыл бұрын
    • Ondra Pšenička DOTA, by jsi asi nejspíš dostal v pár interrupterch z klávesnice, ale jestli chceš vědět jak se v binárce zapisují písmena čísla atd. Tak si přečti něco o ASCII a Unicode, jsou to tabulky kde jsou např binární čísla jenž reprezentují znaky.

      @agnisairent@agnisairent9 жыл бұрын
    • Takže, půjdeme od základů ->ano/ne, to se ukládá na disk vznikají bity - informace 0/1, z bitů se skládají bajty -> 8 bitů = 1 bajt, funguje to tak že vždy první číslo znamená 1. druhé 2, třetí 4, čtvrté 8..., takže třeba 00101 = 5 (1+4), ano, píše se to od zadu, a z těchto čísel se skládají pixely, z pixelů obrázky, z obrázků 3D modely (až nato, že 3D modely jsou úplně něco jiného, ale pro zjednodušení :D), to máme grafiku, dále je tu samotný program, DOTA je asi tipuju v C++, což je jazyk 3 stupně, ten se překládá na jazyk 2 stupně (assembly), a ten se překládá na čistý strojový kód, což jsou příkazy pro samotný procesor, toť vše :D

      @HSHamster@HSHamster9 жыл бұрын
  • Mam otazku. Proc moze cierna diera ohnut (potiahnut) svetlo?

    @silviadrahosova5351@silviadrahosova53516 жыл бұрын
  • Velmi zajímavá otázka!!!! jak funguje odšumování okolního hluchu ve sluchátkách? hrozně mě to zajímá poté co jsem to poprvé zažil na vlastní uši... :D

    @TheTomtr@TheTomtr9 жыл бұрын
  • Docela by mě zajímalo, jestli může ve vesmíru dojít ke střelbě. A to střelbě s naší úrovní technologie, tedy rakety, náboje do pušky či děla. A to částečně souvisí i s otázkou, jak sakra může ve vesmíru dojít k požáru vesmírné lodi při zásahu dělem nepřátelské mimozemské rasy se žhnoucíma očima? :D V hodně filmech jsem viděl, jak se hořící bitevní loď láme na půl a odlétá pryč. Není náhodou k hoření potřeba kyslík?

    @LukasIV@LukasIV9 жыл бұрын
    • Kyslík je na palubě té vesmírné lodi. A pokud dojde při zásahu k jeho úniku může hypoteticky hořet.

      @ondrapsenicka4762@ondrapsenicka47629 жыл бұрын
    • střílet by asi nešlo, na to je potřeba kyslík

      @alesmoravec3852@alesmoravec38529 жыл бұрын
    • Aleš: Takže pokud by se střílelo například v horách, tak budou zbraně častěji selhávat kvůli nízké koncentraci kyslíku? Ondra: To je blbost ne? Přece když se ta loď rozlomí, tak všechen kyslík opravdu hodně rychle "vyplní" vakuum vesmíru. ... Stejně by mě zajímalo, proč mají tekutiny potře vyplňovat prázdný prostor.

      @LukasIV@LukasIV9 жыл бұрын
    • Střelný prach obsahuje okysličovadlo.

      @MrScott8@MrScott89 жыл бұрын
    • Jedna věc je, že jakýkoliv výstřel pevné částice trochu pohne s tou lodí dozadu (Newtonovy zákony). Hořet může uvnitř lodi. Ve vesmíru něco visuálně podobné ohni je jedině plasma (slunce například nehoří, ale je z "plasmatu"). Ale nejde aby normálně hořel z venčí kus lodi... to je nemožné (protože hoření není nic jiného než rychlá reakce něčeho s kyslíkem: viz Martinovo video o fotosyntéze, stromech a hoření).

      @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
  • Dnes jsem se dival na nejaky dokument o bombach a byla tam zminena tzv. EMP bomba hodne me zaujala ale moc jsem nepochopil jak vlastne funguje chci se zeptat jestli bys mohl v nejakem videu vysvetlit jak funguje a jake to ma nasledky.

    @AMUNDSENification@AMUNDSENification9 жыл бұрын
  • 2,7K nikoli 2,7°K u kelvinů se nepíše stupeň

    @davidklika480@davidklika4809 жыл бұрын
    • dobrá připomínka, spousta lidí to plete :D

      @NeasCZ@NeasCZ9 жыл бұрын
  • Ahoj nemohl by jsi vysvětlit co je astrální cestování ? Myslím že je to zajímavé téma a chtěl bych znát tvůj názor .

    @LeGenD1997ful@LeGenD1997ful9 жыл бұрын
  • Zajímavý video, ale nevím jestli je to uplně pravdivý, bral bych ohled i na to, že na Zemi na nás působí atmosferický tlak a tělo se stím musí vyrovnávat a když ve vesmíru žádný tlak není, nedalo by se říct že vpodstatě "vybouchneme" ?

    @MrSimonlop@MrSimonlop9 жыл бұрын
  • Teplotu nestrácame, teplota sa môže zvýšiť alebo znížiť ale nepresúva sa. Teplota je kvantifikácia stavu telesa. Teda napríklad kilogram vody (teleso) môže statiť napr. 4096J TEPLA ale to môže aj 2kg vody. Avšak energeticý stav prvého telesa je o 1°C (1K) nižšia teplota a v druhom prípade nižšia teplota o 0,5(°C či K).

    @stanislavbandur7355@stanislavbandur73559 жыл бұрын
  • Ještě prosím o video na téma "přistání" sondy na povrchu slunce, což by mělo být teoreticky možné.

    @richardstudenovsky6421@richardstudenovsky64217 жыл бұрын
  • Ahoj mam otazku.Proc se mi zamota hlava a na sekundu nic nevidin kdyz rychle vstani z postele nebo z kresla?

    @otikrakosnik@otikrakosnik9 жыл бұрын
  • Ako bielnú vlasy pod lúčmi slnka? Prosím vysvetlí to vo videu :)

    @viliamcepcek1008@viliamcepcek10089 жыл бұрын
  • Nemyslím si, že by človek dokázal prežiť "výlet" do vesmíru bez obleku. Vo vákuu možno hej, ale vo vesmíre musíme brať aj iné faktory. Ako bolo spomenuté vo videu, vo vesmíre nevybuchneš, ani ti nezačne krv vrieť v žilách. Avšak s jedným nesúhlasím. Asi sa nestihneš udusiť, pretože bez ochrany atmosféry ťa zabije radiácia z blízkych hviezd. Preto majú lode také hrubé tepelné štíty. Taktiež gastrálny systém nie je jediné miesto, z ktorého budú tekutiny evakuované cez najbližšie otvory. Napríklad mozog je z veľkej časti tvorený tekutinami. Áno, snažím sa naznačiť že ti mozog vytečie ušami a nosom. Toto nie je hate ani kritika. Iba dopĺňam informácie poskytnuté vo videu.

    @generalrubbish9513@generalrubbish95139 жыл бұрын
  • to jsou pravý zbraně?

    @jachymkuzica1518@jachymkuzica15189 жыл бұрын
  • Jen taková technická:píšou se u kelvinů stupně (jako ten znak)?? Nás ve škole učí že ne a ve videu jsi ho na tabuli měl :)) Díky za odpověď.

    @michalbezusek3834@michalbezusek38349 жыл бұрын
    • Ne, byla to chyba, ale slovně se myslím opravil, že už neřekl "stupňů" v jednom momentě... stupně jsou skutečně jen buď v geometrii nebo u stupnic (Celsiova, RIchterova...).

      @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
    • ***** Hm, zajímavé, díky za upozornění!

      @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
  • Martine mam návrch na video.... jde o to že se vesmír pořád roztahuje díky tzv teorii strun, no a mne napadlo jestli je možno že by naše planeta zároveň s celím vesmírem tak jak ho známe byl vnitřek nějaké černé díry... no a v jednom ze svích videjích jsi řekl ze gravitační působení černé díry způsobuje špagetifikaci...tak jestli to roztahování vesmíru není způsobeno právě tou špagetifikací.... Díky

    @martinvondra3133@martinvondra31339 жыл бұрын
  • chtěla bych se jenom zeptat co je to vakuum, a prosím nepište něco jako že jsem tak blbá že nevím ani tohle. díky

    @nose-cd5sc@nose-cd5sc7 жыл бұрын
  • Mám takovej dotaz, nechystáš nějaké video na téma neuronové sítě nebo umělé neuronové sítě.

    @davidre3468@davidre34689 жыл бұрын
  • Že jsi tohle video udělal, jen aby jsi na něj mohl odkázat ve svým příštím nasrávacím videu o Jíchovi? :D

    @arnoldrimmer960@arnoldrimmer9609 жыл бұрын
    • A co řekl Jícha? :) (nedívam se...)

      @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
    • Rimmere ty si uplnej magóóóór :D

      @Ekmos-@Ekmos-9 жыл бұрын
  • Natočíš video na volnou energii?

    @AMVShogy@AMVShogy9 жыл бұрын
  • Mám otázku, dalo by sa vo vesmíre nadýchnuť ? Dalo, ale nič by mi to nepomohlo, alebo by sa nedalo dýchať napr. keď si dám sáčok k nosu ?

    @markus7660@markus76609 жыл бұрын
    • #killstreak NoM3rCy™ mno myslím si , že podtlak by ti tak stlačil plíce, že by nebylo jak se nadechnout, a při nízkém tlaku by ti zmrzly sliznice (omlouvám se za případnou chybu, ještě jsem se nepodíval na tohle video) :]

      @pewumritkolac1289@pewumritkolac12899 жыл бұрын
  • Asi budu vypadat jako absolutní nevzdělanec, ale co je to vlastně prach? Myslím tím ten, co při úklidech stíráme např. z poliček. Z čeho se skládá, jakým způsobem vzniká a proč vlastně vzniká?

    @davidjaho@davidjaho9 жыл бұрын
  • Cus mohol by si natocit preco by nefungoval nadsvetelni pohon? Predom dik za odpoved

    @matejholarek7245@matejholarek72459 жыл бұрын
    • už to řekl ve videu o Teorii relativity, nic nemůže být rychlejší než světlo

      @marekvlasak4648@marekvlasak46489 жыл бұрын
    • aha dik

      @matejholarek7245@matejholarek72459 жыл бұрын
  • tvoje spektrum vedomostí je až podozrivo široké kde si to naštudovávaš ?

    @SVKmiloSC@SVKmiloSC Жыл бұрын
  • a co pojem latentné teplo? vedel by si vysvetliť preco sa pri neskorých jarných mrazoch zavlazuje napr vinič ?

    @karolsloboda4713@karolsloboda47137 жыл бұрын
  • Čau. Zajímalo by mě jak funguje "Déjà vu". Že ve snu je nějaká chvíle která se za pár dní opravdu stane. Nechtěl bys to natočit? :-)

    @krakatit8335@krakatit83359 жыл бұрын
  • Pár připomínek. Ve vesmíru není teplota ve smyslu, jak jí známe na zemi. Stupně Kelvina v tomto případě vyjadřují energii toho prostoru. Rozhodně bychom ale nezmrzli, ale naopak byli popálení od nestíněného slunečního záření.

    @richardstudenovsky6421@richardstudenovsky64217 жыл бұрын
  • Mohl bys udělat video o tom jak funguje bluetooth........prosím.......podle mně je to docela zajímavý téma:-) :-)

    @Ondrasladek@Ondrasladek9 жыл бұрын
  • Martine , mohl bys vysvětlit co se děje s energií , nebo nábojem člověka po smrti ? Protože energie se nemůže jen tak vypařit , může se akorát někam "přidat"

    @vojtechhart752@vojtechhart7529 жыл бұрын
    • .............proč by se měla vypařovat ? prostě v něm zůstane, dokud energii nepředá okolnímu prostředí

      @marekvlasak4648@marekvlasak46489 жыл бұрын
    • Náboj člověka? Lol.... Člověk získává energii z tuků, cukrů atp. (nevím to přesně) a díky téhle energii člověk funguje? Pokud zemřeš, tak tuky, cukry atp. prostě zůstanou v těle.

      @14n73x@14n73x9 жыл бұрын
    • tepelná energia sa vyžiari vo forme žiarenia do okolia až do bodu kedy sa prijaté vyžiarené teplo (teplo = forma energia) nevyrovnajú. Chemickú energiu uloženú v hmote tela využijú baktérie alebo živočšíchy a odpadné teplo z takýchto reakcií sa opäť vyžiari (či už ako telesné teplo alebo kinetická energia získaná svalmi - ktorá sa nakoniec aj tak premení na teplo). Odpadné produkty z takýchto reakcií spotrebujú rastliny a s prispením slnečného žiarenia a tepla z okolia vyformujú podobnú formu chemických akumulátorov, ktoré môže spracovať prípadné ďalšie ľudské telo atď. atď. V podstate celá to čo okolo nás poznáme je len kolobeh energie vyprodukovanej slnkom (hviezdami)

      @stanislavbandur7355@stanislavbandur73559 жыл бұрын
    • Stanislav BANDUR pokud nejsme ve vakuu, tak se tepelná energie přenese konvekcí. samozřejmě se přenáší i zářením, jak říkáš, ale konvekční vedení tepla je zde mnohem rychlejší.

      @NeasCZ@NeasCZ9 жыл бұрын
    • no principiálne je to to isté, nakoľko sa atómy zrážajú len v urýchľovačoch a nejakých tých hviezdach (a samozrejme v zázračných studeno fúznych hračkách :D ). Inak sa teplo prenesie z atómu na atóm len alektromegneticky, čo sprostredkovávajú fotóny. A konvekcia je len rýchlejšia obmena susedných atómov, čo nemusí fungovať aj napriek tomu, že nie sme vo vákuu. Napríklad ak nás po smrti zakopú, tak taká konvekcia sa moc neuplatňuje. Samozrejme po vyrovnaní s teplotou okolia je tiež po konvekcii. Ale samozrejme na zjednodušenie je konvekcia lepšia ko rátať všetky tie kvantové sprostosti, že ;)

      @stanislavbandur7355@stanislavbandur73559 жыл бұрын
  • uděláš prosím video o iluminátech

    @josefkunz3327@josefkunz33279 жыл бұрын
  • Vědecké kladivo jak funguje dálkové ovládání?

    @pavelnavratil8759@pavelnavratil87596 жыл бұрын
  • K tym vriacim slinam.... Ked kazda bunka nasho tela obsahuje vodu, nezacala bz kazda bunka vriet?

    @TerezaPlankova@TerezaPlankova9 жыл бұрын
  • Kde se v těle vytváří krev?

    @barneygreen3171@barneygreen31719 жыл бұрын
  • Nemohol by si vysvetliť čo je to Coriolisova sila? :)

    @Veronika.Gomulcova@Veronika.Gomulcova9 жыл бұрын
  • Na tabuli máš vákuu a správně je to vákuu. Jinak super videjko.

    @topg2235@topg22354 жыл бұрын
    • Wtf?

      @GustoEiffel@GustoEiffel4 жыл бұрын
  • jsi naprosto užasnej)

    @aldisssheckley1631@aldisssheckley16319 жыл бұрын
  • Měla bych také jednu otázku: Co se děje s člověkem, když umírá? Jako z vědeckého hlediska. Něco málo vím, ale jen opravdu málo :) díky moc ;)

    @petravrzalova6150@petravrzalova61509 жыл бұрын
    • Umírání je širokej pojem. Cpecifikuj umírání na co a jak přesně to chceš vědět (fyziologie, genetika?)

      @MrScott8@MrScott89 жыл бұрын
    • MrScott8 z fyziologického hlediska vím jen, že pomalu odumírá mozek, ale co se děje dál? Existuje něco jako ,,duše''? A z genetického hlediska nevím nic :/

      @petravrzalova6150@petravrzalova61509 жыл бұрын
    • Je to složitější než odumírání mozku. Pokud jde o "přirozenou smrt", tak postupně vyhasínají všechny funkce u všech orgánů.

      @MrScott8@MrScott89 жыл бұрын
    • MrScott8 a z genetického hlediska? :)

      @petravrzalova6150@petravrzalova61509 жыл бұрын
    • Chromozomy mají tzn. telomery a na nich je mj. x-krát se opakující sekvence TTAGGG (nukleové báze - T=thimin A - Adenin G- Guanin). A při každém dělení se to o jednu tuhle sekvenci zkrátí. A počet těch sekvení určuje počet možných dělení buňky.

      @MrScott8@MrScott89 жыл бұрын
  • Martine čo je tvoje zamestnanie? Lebo si veľmi múdry. ;)

    @krigen3929@krigen39299 жыл бұрын
    • To čo vravel v tomtovideu je fyzika 8-9ročníka základnej školy :D

      @FanPsaw@FanPsaw9 жыл бұрын
    • Dělal něco s PC ale teď jede YT money :D

      @ondrej7137@ondrej71379 жыл бұрын
    • byl programátor :) teď je bez práce :) nebo takhle nemá žádnou stálou práci jestli mu večer třeba Agrael něco platí za určitou službičku to neví nikdo :D ... každopádně zdroj příjmů je jen důchod (invalidní a Yt) :)

      @TheShade2012@TheShade20129 жыл бұрын
  • Martině jsem fanda Stargate (a tebe) v jednom díle se stalo to že nějaký letoun se přestal pracovat a tak v něm byl o'neill a teal'c. Carterové napadlo že by mohli se zhluboka nadechnot zavřít oči a otevřít posuvný dveře jako u stíhaček odrazit se co nejdál od stíhačky a pak Carterová zapnula teleportační kruhy a byli zachráněni a tak se tě ptám jestli je to možně to co napadlo Carterové :)

    @danielsiran361@danielsiran3619 жыл бұрын
  • Zdravím martine mohl by si vysvětlit jak vzniká nemoc nebo virus ? :)

    @GamesBrothercze@GamesBrothercze9 жыл бұрын
    • Mno prostě je buňka 1, nějakej ten virus. ten se ti dostane do těla(třeba když na tebe někdo prskne) A napadne buňku 2, tý předá dědičné informace (DNA) a buńka 2 se bude třeba dál dělit, nebo praskne, no prostě rozšiřuje virus dál do těla

      @ondrej7137@ondrej71379 жыл бұрын
    • Chápu ale já myslel jak vznikne uplně nový virus ,Ne jak se přenáší ale dík :)

      @GamesBrothercze@GamesBrothercze9 жыл бұрын
    • Mutací, prostě se něco podělá a přepíše se DNA

      @ondrej7137@ondrej71379 жыл бұрын
    • BLuDyPlaYs Úplně nový virus nevznikne. Vždycky se z něčeho musí vyvinout. A v tomhle případě probíhá vývoj prostě mutací.

      @MrScott8@MrScott89 жыл бұрын
    • Spíš se ptáš, jak vznikne něco živého z něčeho neživého a na to máme hypotézy, ale zatím to nevíme a ani jsme toho nebyli svědky. Přečti si en.wikipedia.org/wiki/Abiogenesis nebo česky cs.wikipedia.org/wiki/Vznik_%C5%BEivota

      @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
  • Hocijaké video o bunkách Alebo evolucí...mam 14 a tieto 2veci ma najviac zaujímajú

    @samuelkanas174@samuelkanas1749 жыл бұрын
    • to se divim me je nahodou taky 14 a tyhle 2 veci me nudi a jsou mi u prdele :D

      @Ekmos-@Ekmos-9 жыл бұрын
    • ***** Neboj, ten zájem přijde s věkem :-) Postupně zjistíš, že biologické stroje jsou naprosto úžasné a perfektně propracované... a je stále se od nich co učit (třeba jak ukládat ještě větší kapacity informací) A jak se postupně vyvinula komplexita z jednoduchosti je minimálně velmi zajímavý proces ;) Například naprosto postupný vývoj moderního oka savců z primitivní buňky jen citlivé na světlo a tmu.

      @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
    • no me spis zajima veci ohledne vesmiru nez biologie ale mozna to opravdu prijde

      @Ekmos-@Ekmos-9 жыл бұрын
    • nikdo tu na tebe nenadava :) ani nepomlouva

      @Ekmos-@Ekmos-9 жыл бұрын
  • Kolik fps mají oči ?

    @Bunda09@Bunda099 жыл бұрын
    • 16

      @kraljeliman5637@kraljeliman56376 жыл бұрын
    • Konzolisti 30FPS. Normálni lidé pár set. ;)

      @karlvontschechien4981@karlvontschechien49816 жыл бұрын
    • lidské oko nelze měřit na fps protože nedělá snímky ale vidí nepřetržitě

      @saskakeksik8622@saskakeksik86226 жыл бұрын
    • @@saskakeksik8622 ano, jen když má něco pod 16fps, tak oko už "pozná", že se dívá na jednotlivé obrázky a ne video...

      @pavelkoudelka7988@pavelkoudelka79885 жыл бұрын
    • @4 Persons Tvoja gramatika hovorí o tvojej nevyspelosti a o tom, že si len decko, takže si myslíš, že uverím tvojím výplodom fantázie?

      @NibiruGamer@NibiruGamer4 жыл бұрын
  • Jak vznika brnavka ?

    @youtubborat2881@youtubborat28819 жыл бұрын
  • jak funguje agresivita u člověka ? :)

    @TheGolmy@TheGolmy9 жыл бұрын
  • Jak funguje změna proudu ze střídavého na stejnosměrný a jak to funguje v obvodu. Dost mně zajímá, jak to dohromady dokáže fungovat i když obojí je trošku jinak funkční. :)

    @petr10studio@petr10studio9 жыл бұрын
    • Zdravím, pokusím se odpovědět. Střídavý proud (lépe řečeno napětí se sinusovým průběhem), se převádí na stejnosměrný nejběžněji pomocí Greatzova můstku. To jsou 4 diody, které díky svému zapojení navzájem, převrátí zápornou půlvlnu střídavého napětí do kladné. Napětí se sice dál mění, ale ne do záporných hodnot...takže se vyhladí kondenzátorem a pro jemnou elektroniku navíc stabilizátorem. Snad jsem pomohl :)

      @malejsulda3901@malejsulda39019 жыл бұрын
  • Viděl jsem nějaký sci-fi film už nevím jak se jmenoval ale člověk se dostal nějak do vesmíru bez obleku a ostatní mu radili ať vydechne a sbalí se do polohy plodu atd už mu tekla krev z očí ale kůže mu trochu praskala a bylo to odporný už nevím co jsem tím chtěl říct ale když už jsem to napsal

    @KiLL_Jack@KiLL_Jack8 жыл бұрын
    • gg :D

      @michal7770@michal77708 жыл бұрын
  • Teplotní a tlakové rozdíly jsou hybná síla atmosferických dějů. Z pohledu plynů a jejich objemového tlaku je i teplotní rozdíl ve své podstatě změnou tlakovou. Pokud vezmu toto zjednodušení. Mohu za základ pohybu atmosferických a dost možná i vesmírných dějů, pohybů a neustálých změn. Vzít vlastnost plynů vždy svým prouděním vyrovnávat tlakové rozdíly. Je zajímavé, že této vlastnosti je věnována minimální pozornost v medicíně. Nějak nám lékaři v těch stabilních podmínkách ordinací přestali vnímat teplotně tlakové změny, výměnu plynů a citlivé souvislosti s dopady na životní funkce a zdraví člověka při nich. Včetně adaptačních dějů a možných problémů s jejich nezvládáním. Je zajímavé, že sice víme o uvolňování dusíku v tělesných tkáních při pouhé změně tlaku. Ale mimo adaptační grafikony a jejich aklimatizační vyrovnávání u potápění nebo létání ve výškách se medicína vnímání teplotně tlakových změn a jejich dopadů na organismus víceméně nezabývá.Ty adaptační proměny a tlakové vyrovnávání plynů v těle s jeho okolním prostředím už v ordinacích nejsme schopni, ochotni, nebo naučeni vůbec vnímat. Stejně jako adaptační procesy, které je provázejí. Není pravdou, že vyrovnávání teplotně tlakových rozdílu tělními plyny mezi tělem a prostředím neustále neprobíhá. A to nejen pod hladinou nebo velkých výškách. Rozdílové tlakové změny vytváříme vlastní respirací, nádechovým tlakem s jeho rozdíly i jeho situováním v plicích, výdechovým podtlakem i ovlivněním jeho průtokové rychlosti už pouhým zúžením s postavením jazyka, nastavením páteře, dýcháním ústy místo nosem i frekvencí a objemem dýchání v závislosti na emocích, fyzickém zatížení a metabolické činnosti. A to všechno ovlivňuje fasciálně dělenou a vzájemně propojenou cévně kapilární síť s astronomickou délkou odhadovaných 125 000 km. V té síti cirkulují i atmosférické plyny dodávané tělu respirací nějakých 22 OOO nádechů za den. Zdánlivě nepodstatné vlivy změn respiračních tlaků ( např. emočně stresovým působením) a tím i změny podmínek plynné výměny a její distribuce v této síti. Podléhá citlivě nastaveným tlakovým poměrům a jeho vlivům na metabolické fungování. Bohrův efekt podtlaku metabolicky vyloučeného CO2 je základ pro uvolnění O2 z hemoglobinového nosiče v místě potřebné metabolické činnosti buněk a tkání. Hyperventilační tlak děj naopak narušuje s dopady na kyslíkové i metabolické zásobení buněk. Tělo potřebuje při adaptačních nebo přetlak vyvolávajících změnách tlaku v kapilárních cévách mít také čas a nutnou relaxaci s potřebným tlakovým vyrovnáním. Pro své optimální fungování. Nerovnováha a nezvládnutí adaptačních změn vede k lokálnímu strádání a navýšené obměně poškozených buněčných částí. Rozklad a jeho úklid fagocyty pak navyšuje tělesnou teplotu a přináší možné další vnější projevy onemocnění. Tedy v mé představě o "virové" nemoci. Trochu zjednodušenou představou o vnímání výskytu např. respiračních problémů a jeho spojitosti s klimatickými podmínkami u plynné výměny je naše atmosféra. Charakterizovaná podmínkami pro stabilitu a instabilitu vzdušné hmoty a podmínek pro konvekční vyrovnávání teplotně tlakových rozdílů. Každý fanda bezmotorového létání ví , že instabilní konvekční výměna se stoupavými proudy probíhá za podmínek nerovnoměrně prohřátého zemského povrchu a přílivu chladnější vzduchové hmoty nad něj. Proto konvekční přeletové počasí dává podmínky na jaře a v létě díky teplejšímu zemskému povrchu. Lidské tělo poskytuje větší teplotně tlakové rozdíly naopak v zimě a při venkovním ochlazení. Závislost respiračních problémů nebude souviset s chytáním cirkulujících "virů" až tolik. Podle mého soudu vůbec. Jako spíše s obdobnými a více instabilními podmínkami pro intenzivnější výměnu tělních plynů. Naše tělo poskytuje svou stabilní tělesnou teplotou obdobu prohřátého zemského povrchu. S ochlazením daným střídáním ročních období je v chladném období i mnohem intenzivnější teplotně tlaková výměna plynů mezi tělem a prostředím. Do těchto náročnějších podmínek pak vchází naše adaptační schopnost a rychlost s jakou organismus zvládne změny vyrovnávat bez svého poškození. Více namáhané pak musí být zejména slizniční tkáně. Je zajímavé porovnat ty covidové křivky s nezbytnou náročností adaptačních změn charakterizovaných poklesem venkovních teplot, navýšené rychlosti proudění vzduchu a jeho vlhkosti. Stačí omrknout povětrnostní podmínky s vrcholy covid křivek a vnímat tu setrvačnost teplotních poklesů a zvýšeného proudění při poměrně vysoké vzdušné vlhkosti. Nárok na adaptaci i navýšení plynné výměny dává právě ta nastalá změna podmínek. Organismus zatížený věkem, nadváhou a navýšenými respiračními nároky. Hůře zvládne adaptační změny bez poškození. Významné je i vnímání změny obsahu CO2 mezi uzavřeným domácím prostředím a venkovní atmosférou a také jeho změny s přidýcháváním CO2 vlivem respirátoru a bez něj. Střídavé změny jejich vyrovnávání a vnímání organismem. Mají zpětně vliv na frekvenci dýchání s možnými přetlakovými rozdíly a vlivem na lokální disfunkci Bohrova efektu a jeho optimálního fungování pro distribuci O2 v kapilární síti. Paradoxně hyperventilace s níž tělo reaguje na změny obsahu CO2 nevytvořené jen žádoucí metabolickou činností ale navýšením jeho obsahu v uzavřených podmínkách či respirátory vyvolává naopak hypoxii v té na mnohem jemnější podtlak reagující kapilární síti. Proto také k projevům nemoci a náhlému poklesu kyslíkové saturace dochází často až ve spánku , kdy snížením tlakových rozdílů dochází i k vyrovnávání a proudění tělních plynů v naší rozlehlé kapilární síti. Doufám že za názor že covid není námi "chycený" vir, ale nezvládnutá adaptace respirační výměny plynů. Nebudu ukamenován. Je to můj pohled na věc. A spolu s otázkou jaký je koloběh atmosférického dusíku v těle při teplotně tlakových proměnách by mě zajímal odborný a ne jen povrchní náhled daný konstatováním učebnic o jeho netečnosti a nevýznamnosti při respiraci. Oxid dusnatý a jeho tvorba v nosohltanových tkáních je poměrně novým objevem svědčícím naopak o koloběhu a významu tohoto opomíjeného prvku tvořícího bezmála 80% atmosféry. To je můj námět pro vědecké kladivo a jeho objasňování. Není právě dusík a jeho koloběh v těle jako plynu zdrojem těch bolestí kloubů vnímaných citlivými lidmy při atmosférických změnách tlaku? Potažmo i námi ostatními vnímaný někdy s chřipkově - covidovými stavy? Trpíme "viry" nebo hypoxickými plyny při nezvládnuté a příliš rychle probíhající adaptaci?

    @milannad3978@milannad39782 жыл бұрын
  • Prosím video o Panické úzkosti. Už jsem psal i na ask.fm kde jsem také napsal hlavní důvod proč právě toto :)

    @mravenecnik0003@mravenecnik00039 жыл бұрын
  • vie mi niekdo vysvetliť prečo ked som unavený/napríklad z cvičenia/ tak vnímam hudbu ako keby v slowmotione ? to jest že počujem pomalšie jednotlivé beaty napríklad

    @TheDenres192@TheDenres1929 жыл бұрын
  • To máš vážně červený vlasy nebo to je tím světlem?

    @crmax@crmax9 жыл бұрын
  • Na co je přesně spaní ?

    @MrWaryk@MrWaryk9 жыл бұрын
    • Převážně regenerace: jak mozku, tak částí těla. Mozek nevzládá řídit celé tělo a ještě vykonávat vědomé funkce stabilně celých 24 hodin bez přestávky. Ale myslím, že by bylo dobré na to udělat video.

      @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
  • jak se jmenuje ten neštastník kterej to prožil a přežil? Tipuju že to je rusák

    @vycmnl@vycmnl6 жыл бұрын
  • Ja by som bola rada,kedy si vysvetlil lásku z chemického hľadiska ,ako to proste všetko funguje :) ďakujem :)

    @SyringaViolet@SyringaViolet9 жыл бұрын
  • Mohl bys byt Učitelem :D Dobře se tě poslouchá :D

    @Filet-hq2kz@Filet-hq2kz9 жыл бұрын
    • a neni nudnej takze bych na hodine konecne neusnul

      @Ekmos-@Ekmos-9 жыл бұрын
    • Asi tak :))) hlavně to umi krasně vysvětli fakt by mohl byt učitel třeba Fyziky :D

      @Filet-hq2kz@Filet-hq2kz9 жыл бұрын
  • Co ozon způsobí ve větším množství s mozkem? jinak ses boží btw

    @michaelasindlerova3455@michaelasindlerova34557 жыл бұрын
  • Natoč video o tom, k čemu nám sloužilo slepé střevo.

    @ex0rtedy611@ex0rtedy6119 жыл бұрын
  • Hele,jen tak trochu mimo: To tvoje triko mě zklamalo. Obrázek je O.K (mohl by být sice větší ale neva) ale po prvním vyprání obrázek vybledl,začalo být takový šedý... Za 300 stovky bych si představil trochu něco jiného. Vím, že to není zcela tvoje chyba, ale když už nějaké produkty máš, tak aspon trochu kvalitní. i triko od čínanů za 100 vydrží dýl.

    @zdenekbalik303@zdenekbalik3039 жыл бұрын
    • NO REFUNDS

      @Ekmos-@Ekmos-9 жыл бұрын
    • ***** Varranty void if unwrapped :D

      @generalrubbish9513@generalrubbish95139 жыл бұрын
  • Martine, u Kelvinů se nepíše ° :-) Neradím, ani nepoučuji :-) Jen to tak prostě je. :-)

    @mine4everxD@mine4everxD9 жыл бұрын
  • Ako a prečo sa tvoria kútiky na ústach ?

    @RamenEZ@RamenEZ9 жыл бұрын
  • 31. supeeeeer

    @Sedlrich@Sedlrich9 жыл бұрын
  • Jak funguje to, že člověk roste ?

    @xRandomxHUE@xRandomxHUE9 жыл бұрын
  • Ahoj, jak jsi říkal ,že by v očích praskaly žilky... ve filmech je často vidět, že se člověku nafouknou a následně prasknou oči. Ale to je asi jen ve filmech, že?

    @Dook1eYEAH@Dook1eYEAH9 жыл бұрын
    • žilky ti možu v očiach popraskať aj ked príliš tlačíš na hajzli a nezatvoríš pri tom oči 😁

      @SVKmiloSC@SVKmiloSC Жыл бұрын
  • Byl bys tak hodný a povyprývěl nám (mi) o elementárních částicích??

    @michajanik9277@michajanik92779 жыл бұрын
  • Udělej video o absolutní 0. Myslím teplotu, jak to funguje, jaké to má následky atd :D dík

    @MabbelTV@MabbelTV9 жыл бұрын
  • Martine Roto, plánuješ prodávat airsoft zbraně ???

    @RustyKrusty@RustyKrusty9 жыл бұрын
  • a já myslel že by člověk prasknul jako balonek (za sekundu)

    @frantisekhajek6775@frantisekhajek67759 жыл бұрын
    • to hodně lidí :D ať žije hollywood :D

      @TheShade2012@TheShade20129 жыл бұрын
    • TheShade2012 si zabiil :D

      @matyaslasky2694@matyaslasky26949 жыл бұрын
    • Arnold Schwarzenegger v původním Total Recall (kdo neviděl, tak stahujte :P Naprosto úžasný před-Matrixovský sci-fi film ze začátku 90. let).

      @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
    • GiTxEr Paří Jéj, jsi slavný :D

      @anicka9994@anicka99949 жыл бұрын
    • anička999 Jééj! A jak ? :D

      @matyaslasky2694@matyaslasky26949 жыл бұрын
  • To je Martin Rota?

    @Orech9@Orech98 жыл бұрын
    • +Orech9 Jako fakt? XD

      @cerbmurasaki@cerbmurasaki8 жыл бұрын
  • Docela by mě zajímalo video o Deja Vu.

    @Grendell100@Grendell1009 жыл бұрын
  • jaká je teda funkce skafandru?? na čem maká???

    @jankrejca9144@jankrejca91449 жыл бұрын
    • je velice pevny a nema diry proto udrzi tlak

      @Ekmos-@Ekmos-9 жыл бұрын
  • Proč náboj vystřelený ve vesmíru není bržděn něčím?

    @kouc2551@kouc25519 жыл бұрын
  • prosím Deja Vu... dik :)

    @drdanonedr@drdanonedr9 жыл бұрын
  • Dík. Případně se těším na to video o tom tesseractu... ty špejle si nech dovést domů teba z netu :P

    @GodmyX@GodmyX9 жыл бұрын
  • Prosím natoč : Proč mají lidi škytavku . Díky

    @kofolacek201@kofolacek2019 жыл бұрын
    • To už tu je.

      @MrScott8@MrScott89 жыл бұрын
  • Martine co je pískání v uších?????

    @natalinkafrancova8750@natalinkafrancova87509 жыл бұрын
  • 2:02 má tam být živý :)

    @DiabloPablo251@DiabloPablo2517 жыл бұрын
  • a zároveň by sa telo človeka po čase rozložilo lebo by ho nemalo čo držat spolu. žiadny vzdych ani nič. čítal som to na jednej stránke tak sa môžem mýliť

    @eset@eset9 жыл бұрын
  • nějak se mi nezdá že svěrače nevyrží -1 atmosféru

    @petrsukenik9266@petrsukenik92665 жыл бұрын
  • kolik je 2,7°kelvina? díky

    @Erroricek@Erroricek9 жыл бұрын
    • 1°C=273,15K

      @agnisairent@agnisairent9 жыл бұрын
    • kelvin je to same jako celsius akorat musis odecist 273,15

      @Ekmos-@Ekmos-9 жыл бұрын
  • Jak funguje raketový motor ve vakuu?

    7 жыл бұрын
    • tak kde probíhá reakce je okysličovadlo myslím

      @petrsukenik9266@petrsukenik92665 жыл бұрын
  • Jak funguje Vodíková bomba?

    @zvireable@zvireable9 жыл бұрын
    • vysoko neefektívne, ale o dosť efektívnejšie ako uránová, či plutóniová

      @stanislavbandur7355@stanislavbandur73559 жыл бұрын
  • Nevaří se náhodou i krev v těle? To je taky kapalina...

    @knightlon@knightlon9 жыл бұрын
  • hmm dobrý udělej něco podobnyho třeba co by se stalo s člověkem kdyby byl na Marsu bez skafandru , ale to by Jen navrh (ten Mars ) můžeš to udělat i s jinou planetou (ten Mars sem navrhl kvůli tomu ze by lidé chtěli v budoucnu osidlovat Mars tak co by se stalo kdyby jsme vyšli ven bez skafandru

    @vojtameszaros5628@vojtameszaros56289 жыл бұрын
  • Jak fungují halucinace,co je může vyvolat,proč vydíme fatamorgány atď.?

    @jurajpangrac7910@jurajpangrac79109 жыл бұрын
  • čiže aj známe prípady explózií uhynutých tiel sú spôsobené tým, že koža už nebola schopná udržať tlak, ktorý na ňu pôsobil hej??

    @JakubSemoda@JakubSemoda9 жыл бұрын
KZhead