Pájení na tvrdo pomocí hořáku na propan-butan a stlačený vzduch

2022 ж. 5 Қар.
30 730 Рет қаралды

Minule jsme si ukazovali pájení na tvrdo elektrickým obloukem, dnes tu máme pájení na tvrdo pomocí hořáku na propan-butan a stlačený vzduch.
Pájení je nerozebíratelné spojování součástí, pomocí pájky, což je materiál s nižší teplotou tavení než mají spojované součásti. Pájka se při pájení roztaví a zateče mezi spojované součásti. Spojované součásti se netaví.
Pájení se rozlišuje na měkko a na tvrdo (stejně jako vajíčka), rozdíl je v použitých teplotách, materiálech a pevnosti spoje.
Děkuju Honzovi za ukázku.
Pokud máte co říct a ukázat k tomuto tématu. Anebo máte doma nějaký zajímavý stroj, nástroj nebo přípravek a chcete se pochlubit světu a třeba někomu zlepšit život, můžeme spolu o tom natočit video.
E-mail je uvedený na konci stánky
/ @vidlak001

Пікірлер
  • jste perfektní,děkuji a hodně dalších videí,které sleduji pravidelně a velmi rád.PECKA!!!!

    @miroslavzet1200@miroslavzet1200 Жыл бұрын
  • Tohle je super nápad, určitě využiji. Již je problém s výměnou starých lahví na kyslik a acetylen. 👍

    @petrveverka2079@petrveverka2079 Жыл бұрын
  • Ahoj Vidláku Super video Zajímavá věc podobné autogenu opět jsi potěšil ať se ti daří ahoj 👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍🍻

    @branislavcsfr3445@branislavcsfr3445 Жыл бұрын
  • Moc pěkné video určitě vyzkouším

    @ceskytankysta2836@ceskytankysta2836 Жыл бұрын
  • Super video Svářeč Vidlák a technologie

    @petropro2929@petropro2929 Жыл бұрын
  • Znovu super video s pánom.

    @sparhet9923@sparhet9923 Жыл бұрын
  • Já moc děkuji tokové videa jsou moc poučná a užitečná pro ty co doma něco opravují nebo vyrábějí Děkuji ještě jednou za vysvětlení a ukázku

    @lubokwotomtoje@lubokwotomtoje Жыл бұрын
    • :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Opět perfektní, plné zkušeností, díky moc. Já bojuju s pájením hliníku. Koupil jsem také směšovací hořák PB vzduch z Číny ,ale moc se mě nevede, něco dělám špatně, nevím co. Potřeboval jsem zapájet kus karteru z motoru, možná je to už velký kus.

    @stanislavsrutek2820@stanislavsrutek2820 Жыл бұрын
    • hygiena sváru ...

      @Hades-qy6wm@Hades-qy6wm Жыл бұрын
    • @@Hades-qy6wm diky

      @stanislavsrutek2820@stanislavsrutek2820 Жыл бұрын
    • @@Hades-qy6wm diky

      @stanislavsrutek2820@stanislavsrutek2820 Жыл бұрын
  • Zdarec🤟🍀 tak tohle musím pochválit 👍 a já moc nechválím🤓🤓

    @ladasutrladasutr8309@ladasutrladasutr8309 Жыл бұрын
    • :-))

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Super Pájení Vidláku

    @lukashudecek01@lukashudecek01 Жыл бұрын
  • Děkuji 🙏🏿

    @nairbeg@nairbeg5 ай бұрын
  • Pěkné, díky. Obyčejným propanbutanovým hořákem bych to takto ve svěráku asi nezapájel. Musel bych to položit třeba na šamotovou cihlu, aby unikalo méně tepla, jednak vedením do svěráku a taky zářením z druhé strany plechu.

    @janmatejka7958@janmatejka7958 Жыл бұрын
    • Ahoj, dobré postřehy.

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Ooooo bravoooo👏

    @ferolukovsky5435@ferolukovsky5435 Жыл бұрын
  • Dík za inšpiráciu. Letovával som autogénom onehdá. Flaše už nemám, bo horšie sa plní acetilén a vlastne už ani moc v tomto smere nekutím. Hadice, horáky sú, tak možno prerobím na vzduch. Tiež ,dobrý typ, ohľadne nerezovej rúrky na stabilný plameň. Pred n rokmi som vyváral Feldu. Vtedy , ešte nebol bežný MIG, ani TIG. Všetko sa robilo autogénom. Neskutočne to deformuje materiál. Preto niektoré spoje som robil tvrdou pájkou (mosadzou). Následne som gitoval cínom (letovanie na mäko). Tak aj pôvodne sa onehdá tmelila plechárina.

    @abraxasivo@abraxasivo Жыл бұрын
    • Ahoj, zajímavá poznámka s tím pnutím / deformací.

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
    • @@vidlak001 napr. vyváral som dvere autogénom. Vypílil som vyhrdzavený kúsok. Dal záplatu , pobodoval plameňom. Potom si hovorím, šak natiahnem komplet húsenku. Ešte kúsok mi chýbal do konca húsenky a plech sa zvlnil na celej ploche dverí. Toľko gitu ... Prahy som dával nové pod podbehmi. Bodoval som na jednej strane. Po celej dĺžke cca.1m sa prehli o 2 cm. To sa ti nestane, ak boduješ COčkom. Ono, aj pri elektróde sa materiály pnutím nerovnomerneho zohrievania deformujú. Preto dobrý zámočník vie, ako ma postupovať pri zváraní (aby čo najmenšie deformácie) a ako sa vyrovnávajú deformácie.

      @abraxasivo@abraxasivo Жыл бұрын
  • Zdar Widlaku :-)

    @josselenovese3639@josselenovese3639 Жыл бұрын
  • Vidláku a kde je popsaná a znázorněná úprava původního hořáku? Něco nám tajíš.

    @pfztube@pfztube Жыл бұрын
  • Mě se to líbí,díky.Mám jen dotazy......co je to za hořák,dá sa koupit,nebo je to domácí úprava? Jaké jsou nastavené tlaky na regulátorech? Díky za odpověď

    @propisekk9813@propisekk9813 Жыл бұрын
    • Ten hořák je komplet moje domácí výroba , detailní popis je zde v jedné mé odpovědi . Tlak plynu stačí 0,5 baru , tryska kyslíku kterou vede vzduch je zvětšena na 2,5 mm , tlak vzduchu je 3 bary ale v podstatě jde jen o to aby byl níž než je zapínací tlak kompresoru protože tlak na hořáku musí zůstat vždy stálý z důvodu velké citlivosti plamene na poměr plynu a vzduchu .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
    • @@jansmatlak6777 Moc děkuji za odpověď a ochotu sa podělit o zkušenosti.Dohledal jsem si i zbytek předchozích rad.Už sa jen těším,až budu mít čas a provedu zkoušku.

      @propisekk9813@propisekk9813 Жыл бұрын
  • Ešte zváranie plastov teplovzdušnou pištoľou. Tryska (ako si ju vyrobiť) , ako tam pridať materiál a taaak. Inak koumáci😉👍

    @ferolukovsky5435@ferolukovsky5435 Жыл бұрын
    • Ahoj, zajímavý nápad :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Já bych to zavedl rád. Pod jakým označením se dá ten směšovací hořák pořídit? To je ten samý jako na acetylén a nebo je to speciál na PB?

    @Thales_WH@Thales_WH Жыл бұрын
    • Ahoj, to je vyráběný speciál na PB+stlačený vzduch. Běžně se prodávají jen na PB bez toho vzduchu. Viděl jsem prodávat i jeden na podobném principu "sklářský kahan".

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
    • @@vidlak001 Hmm, zkusím pogooglit. Zatím to ale vypadá na další věc, kterou si nemůžu koupit, ale musel by to pro mě někdo spáchat.

      @Thales_WH@Thales_WH Жыл бұрын
  • Ahoj Vidláku,Dobrý den pane Honzo 😀,chtěl bych vás poprosit,tak jako již spousta diváků,zda by nebylo možné hořák popsat nějakým nákresem,či fotografiemi bez nerezového komínku.Nejlíp videem s okomentováním.Děkuji.Zdraví Libor 😀

    @sukamifka0321@sukamifka0321 Жыл бұрын
    • To by zaujímalo aj mňa a ešte aké tlaky sú tam nastavené.

      @TheHuat@TheHuat Жыл бұрын
    • Ahoj, podrobněji je to popsané dole v komentářích...

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
    • @@vidlak001 Ahoj Vidláku😀,díky za odpověď.Tak se nějak se začínám orientovat.Jinak Tobě a všem lidem kolem Tebe a tvojí rodiny DRŽÍM PALCE !!!Přeji jen to NEJ!!!😃

      @sukamifka0321@sukamifka0321 Жыл бұрын
  • Pekne vysvetlene, len mi chyba nieco o spajke, tavidle, ocisteni materialu - priprava. Juuj, a to by som potreboval vediet. Pripadne ako spajkovat cinom, medou, brondzom ak sa da, … Ale dakujem. :)

    @ladislavtalda8424@ladislavtalda84244 ай бұрын
    • Ahoj, to bylo spíš jen o tom Honzově hořáku.

      @vidlak001@vidlak0014 ай бұрын
    • @@vidlak001 Chepem, to bolo fajn, len skoda ze aspon aj trochu o priprave materialu nebola rec. Aj by som skusil co-to pospajkovat. Neda sa mi na tuto temu na nete nic jednoduche a zrozumitelne najst. :(

      @ladislavtalda8424@ladislavtalda84244 ай бұрын
  • 8:43 skoro to bylo jak v Pelíškách. Maminko ty nám uplně hoříš 😀

    @martinmcz@martinmcz Жыл бұрын
    • :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Ahoj Vidláku, zajímavé, ale jako laik, který by také rád zvládl tuto technologii mám řadu otázek. Jaký hořák se dá použít, je to klasický hořák od autogenu, kyslík -acetylen, nebo je nějaký speciálně upravený? Jak vypadá tryska, jak velká je a jak velký je tlak přídavného vzduchu, jak velký tlak propanu,........... Ať se daří.

    @vaclavpolivka4638@vaclavpolivka4638 Жыл бұрын
    • Ahoj, ten hořák vyráběl Honza speciálně pro tohle. Ať tam budu, tak zkusíme natočit podrobnosti.

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
    • @@vidlak001 Ahoj, už se těším.

      @vaclavpolivka4638@vaclavpolivka4638 Жыл бұрын
    • Take bych byl rad za video o vyrobe horaku

      @Radek6@Radek6 Жыл бұрын
  • Pájení vrtáků. Tam kde je potřeba spojit 2ruzne kovy které jsou úplně jiné. Nejlepší je podívat se na Dia vrták do betonu ta špička je pájená protože je z jiného materiálu než zbytek vrtáku. Jinak dřív se pajeli i karesorie aut.

    @zenys19@zenys1911 ай бұрын
    • Ahoj a nebo zuby na kotouči pily.

      @vidlak001@vidlak00111 ай бұрын
  • Nazdar, ak má pán skúsenosti, mohli by ste skúsiť natočiť niečo aj s hliníkom .... je veľa hliníkových odliatkov ktoré treba opraviť :D

    @borec326@borec326 Жыл бұрын
    • Ahoj, děkujeme za tip.

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • dá se hnojivo borax zakoupené v zahradnictví použít při pájení ?

    @SnahaOvecnyStesti@SnahaOvecnyStesti Жыл бұрын
    • Ahoj, pokud je to 100 procentní borax a ne Hořká sůl s BORAXEM, tak by to mělo jít. Možná to na pytlíčku píšou, jestli je to taky na pájení.

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
    • Pouze v žáru zpočátku trochu pění ale je to zvládnutelné , ten borax v tom videu je už letitý borax - hnojivo .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
  • Chápu to dobře že je to předělaný hořák z autogenu(acetylen, kyslík) ? Měli jsme něco podobného ale byl to PB+ kyslík a ta sada hořáků (3ks) stála 7000Kc .

    @lubospravda@lubospravda Жыл бұрын
    • Vše je stejné , jen ten hořák co je tam našroubovaný je jiný .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
  • Snad mi někdo poradí. Je možné, že se tímto způsobem s pomocí stříbra svařují měděné cívky u statorů? Mám takový dojem, že v jednom z mých předchozích zaměstnání jsem právě propan-butanu a nějakých trubic, kterým kolegové říkali stříbro, využíval, ale měl jsem za to, že šlo o svařování.

    @LuboParil@LuboParil Жыл бұрын
    • pomocí stříbra ano, ale na tvrdé pájení mědi stríbrem je PB slabé,to se bude dělat kyslík acetylenem,pokud to teda nejsou nějaký drobnosti...tam snad...tohle je teplotně někde mezi to je takové PB-atm.kyslík

      @Hades-qy6wm@Hades-qy6wm Жыл бұрын
    • @@Hades-qy6wm Díky, ono je taky pravděpodobný, že ta firma si ty lahve nechala plnit jiným plynem, než jaký byl na nich ten popis. Ale jelikož mi ten způsob svařování či pájení přišel dost efektivní, stále uvažuju o proškolení a pořízení do dílny. Dá se ten směšovací hořák pořídit pro oba způsoby spojování?

      @LuboParil@LuboParil Жыл бұрын
    • @@LuboParil na PB je jinej hořák než na a-k

      @Hades-qy6wm@Hades-qy6wm Жыл бұрын
    • @@LuboParil používá se kyslíko-propanbutan. má to větší teplotu jak toto a svařuje se. respektive se využívá jevu, že teplota tání stříbra s mědí je o malinko menší jak samostatné mědi, takže se spojované materiály neroztaví

      @amperak@amperak Жыл бұрын
    • @@amperak Díky. Vidím, že se stejně o těch metodách pájení a svařování s pomocí plynů stejně budu muset dovzdělat. Ale aspoň jsem zas o trochu chytřejší ;)

      @LuboParil@LuboParil Жыл бұрын
  • Asi bych řekl že největší uplatnění pájení na tvrdo má při spojování dvou různých materiálů. Svařováním nesvařime mosaz a měď. Tohle se dá pouze tvrdou pájkou. Já osobně při práci používám butan+ kyslík. Největší rozdíl při pájení a svařování je v teplotně. Teplota svařování je okolo 3100 stupňů Celsia zato u pájení je to do 1000 stupňů Celsia. Na aparatuře i přes to že je to Bastl tak si myslím že je nutno dodat ventil proti zpětnému šlehuti a jeho hoření v hořáku. osobně si myslím že pan materiál už přepaloval. Pájení na tvrdo má veliké využití například u chladících zařízení. Pozor neplést s pájením má měko cínem. Klimatizační potrubí nebo potrubí chladících zařízení obecně je pájené. Následné spoje jsou velice podobné tomu svářenemu spoji. Samozřejmě svařeny je vždy pevnější. Záleží také jaké materiály pajime a jakou pájku zvolíme jestli stříbrné pájky nebo CuP. Já osobně volím minimálně 15 procentní stříbro vždy. Třeba při pájení nerezu bych zvolil stříbrnou pájku s minimálním podílem stříbra 40 procent

    @krepykrepy6611@krepykrepy6611 Жыл бұрын
    • Ahoj, děkuju za komentář a za zkušenosti!

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • A šlo by to teda i bez vzduchu?

    @KutilDomacihoTypu@KutilDomacihoTypu Жыл бұрын
    • Pustit znovu a poslouchat pozorně!🙂

      @dejv1111@dejv1111 Жыл бұрын
  • čavko Vidláčik, a čo že si nepovedal ze ideš za Dratenkom seniorom ? :)))

    @tatkosmolko1672@tatkosmolko1672 Жыл бұрын
  • Ahoj Vidláku kdy bude zase tvoje fotovoltaika jinak hezké video.

    @lukypuky5702@lukypuky5702 Жыл бұрын
    • Ahoj, až bude něco novýho :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Honza je koumak s velkym K, to uz je dnes unikat

    @nasesrnky7734@nasesrnky7734 Жыл бұрын
    • Souhlas :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Pán se málem upálil jako Jan Hus, naštěstí mu vlasy nechytly.

    @petrmachcz@petrmachcz Жыл бұрын
    • Samozřejmě moje hrubá chyba když jsem si otevřel moc plynu , názorný příklad na co si dát pozor a nezapalovat jen jiskrou ale plamínkem .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
    • @@jansmatlak6777 Naštěstí se nic nestalo.

      @petrmachcz@petrmachcz Жыл бұрын
  • Hořák mám od MEVY tak to zkusím

    @KutilDomacihoTypu@KutilDomacihoTypu Жыл бұрын
    • Ahoj, taky ho mám :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Nebolo by na škodu ukázať , čo sa nachádza vo vnútri tej hubice. Rukoväť vyzerá jak od autogénu.

    @riderstodvadsatsest@riderstodvadsatsest Жыл бұрын
    • Je to tak , to celé až ke konci kde byla původně našroubovaná tryska je z autogenu nalezené na smetišti před padesáti lety . Ten hořák má vstupní otvor se závitem aby se dal našroubovat a tedy případně vyměnit za jiný větší . Deset milimetrů za vstupním otvorem je těsně zasunuta vložka dlouhá 15 mm ,v ní je střední otvor 3mm který se zužuje jako proudnice a na krajích je šest otvorů 1,5 mm které se 5 mm za vstupem rozšiřují na 3mm . Je to z toho důvodu aby se v nich naopak výstupní rychlost snížila a nedošlo k utržení pomocných plamínků které předehřívají střední plamen a stěny hořáku . Žádná věda , jen trochu trpělivosti při trochu přesném vrtání .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
    • Honzo, děkuju za precizní popis hořáku :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
    • @@jansmatlak6777 Vďaka za popis. Ja som niečo podobné už videl na jednom yt kanály .Len tie dierky boli navŕtané tak , aby sa plameň vo vnútri hubice točil .

      @riderstodvadsatsest@riderstodvadsatsest Жыл бұрын
    • @@vidlak001 Určitě bych bral kdyby jste natočili jak ten konec hořáku vypadá :) prece jenom z popisu se to hůř predstavuje.

      @stokr4002@stokr4002 Жыл бұрын
    • @@riderstodvadsatsest To je dobrá inspirace , zkusím někdy na jiném hořáku udělat tu vložku s drážkováním na povrchu na způsob strmého závitu ale na konci v délce asi 7 až 10 mm kónicky zúženou aby se snížila rychlost ale zachovalo víření . Samozřejmě to bude pokus a teprve praxe ukáže .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
  • Ahoj Vidláku, pozoruji Tě už dlouho s velikým zájmem a pro moji manželku jsi superstar v tom nejlepším slova smyslu. Ale teď musím poprvé reagovat: Tohle letování na tvrdo pana Honzy je skutečně majstrštyk. Jsem strojař a doposud jsem se domníval, že bez kyslíku to nejde. Bohužel, celé video pouze dokazuje, že to jde, ale podrobnosti chybí. Pokud to není nějaké tajné know-how, tak bych (a asi nejenom já) potřeboval vědět základní informace jež ve videu nejsou: Jaký je redukovaný pracovní tlak vzduchu od kompresoru od-do, ta samá hodnota pro PB, o jakou se jedná pistoli (na acetylen nebo PB) a o jaký se jedná nástavec. Nástavec na mě půdobí dojmem "samo-domo", tak příp. nějaký nákres, klidně rukou na pytlík od mouky. Moc prosím, nenech nás ve štychu - zrovna teď bych potřeboval něco natvrdo sletovat. Ahoj, Pepa.

    @josefjirus9077@josefjirus9077 Жыл бұрын
    • Není v tom žádné tajemství , ta autogenní pistole je ze smetiště nalezená před více než padesáti lety s převrtanou tryskou kyslíku na 2,5 až 3 mm , na tom tak přesně nezáleží , tou proudí vzduch a je dobré mít určitou rezervu pro případné použití většího hořáku . Na tlaku vzduchu záleží jen do té míry aby byl redukován níž než zapínací tlak kompresoru protože je důležité udržet stálý tlak z důvodu velké citlivosti hořáku na směšovací poměr . U plynu bohatě stačí 0,5 baru aby se co nejvíce využilo i malé množství v lahvi . Ty detaily toho hořáku jsou v odpovědi na komentář ,, Rider 126 " a někdy chci ještě vyzkoušet postranní trysky nahradit drážkováním na povrchu způsobem strmého závitu zakončeného kónickým zúžením té vložky . Bude to však pokus jak se bude chovat hořák s vířením postranních plamínků , to teprve praxe ukáže .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
    • @@jansmatlak6777 Díky moc, mám tu v šuplíku starou autogenní soupravu hořáků... hned se na to podívám... asi už nic nezkazím, protože dnes držet doma pro občasnou potřebu autogen je z hlediska ceny Linde téměř nemožné.

      @josefjirus9077@josefjirus9077 Жыл бұрын
    • Ahoj Pepo, Honza ti to popsal a až se k němu dostanu osobně, tak zjistím totální podrobnosti :-) Zdravím manželku... v tom nejlepším slova smyslu :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
    • @@vidlak001 Díky moc, skouknul jsem video od toho Rusa, co to zbastlil z M6-kového maticového prodloužení... jasná věc, jedná se o směšovač v hořáku... jak jsem tipnul - domádo. Ale pro neznalé to je dobrý počinek. Ty díry tam vyvrtal tangenciálně, potud OK, ale měl je ještě vrtat ze šikmá, aby proud směsi v antikóro trubce dostal rotující dopředný směr. Už jsem vyhrabal bednu z kdysi sváření plamenem... mám tam vše, něco se už přizpůsobí, a případné poznatky sdělím "všem". Jak ti šlapou včely? Po tvých videích jsme si je také pořídili... bylo to takové solné inspirativní nakopnutí, protože jsme o nich uvažovali již delší dobu, a teď nám dělají radost, protože se jim daří dobře. Dnes jsme celý den pod úly štípali dříví, bylo nádherně slunečno (písecko) a docela si před česny pobrukovaly do rytmu štípačky. Těšíme se na další hobbybastlerserial... ať se již týká čehokoliv... a přejeme především hodně zdraví (bez toho by to nešlo). Jiřinka&Pepa

      @josefjirus9077@josefjirus9077 Жыл бұрын
  • Stlaceny vzduch zni zvlastne. Jedna se o dalsi variantu klasickeho svajce, akorat misto acetilenu se pouziva propanbutan. Lze snim rezet jak klasickym svajcem, rez je cisci potom😉

    @Shakyrass@Shakyrass Жыл бұрын
    • A místo kyslíku jen vzduch, který obsahuje toho kyslíku pouze 1% objemu.

      @andrej6792@andrej6792 Жыл бұрын
    • Vypadla mi "2" - tedy správně 21%.

      @andrej6792@andrej6792 Жыл бұрын
  • Kam se na Honzu hrabe Elon Musk.

    @martinkozibratka4627@martinkozibratka4627 Жыл бұрын
    • Co se týká pájení, tak asi jo :-)

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • slušný..jak to má vychytaný, že nenapumpuje tu bombu vzduchem....

    @Hades-qy6wm@Hades-qy6wm Жыл бұрын
    • Je to prakticky vyloučené protože zvětšenou tryskou kyslíku proudí vzduch a každá autogenní pistole se chová jako ejektor a proto na vstupu plynu vytváří mírný podtlak .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
    • @@jansmatlak6777 dík

      @Hades-qy6wm@Hades-qy6wm Жыл бұрын
  • Mal som rad vas kanal ale poslednu dobu mam pocit ze sledujem Pakistan... Aj kutenie musi mat urcitu uroven, zijeme v 21 storoci a nie v temnom socializme.

    @sinuhet@sinuhet Жыл бұрын
    • Pokud zde bude pokračovat politika socialistické mzdy a kapitalistické ceny , skončí to jako ten Pákistán . Socialismus byl založen na nedostatku všeho , kdyby to šlo i vzduchu . dnes zase mnoha lidem prostě nezbývají peníze na profesionální vybavení a k tomu ještě některá průmyslově vyráběná mechanizace jsou totální paskvily . Zkuste si jako fyzická osoba koupit komplet autogen jak to bude ,, snadné " . Určitě to nebude jako půjčka v reklamě .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
    • Ahoj, přesně, jak napsal Honza, my do toho Pakistánu směřujeme...

      @vidlak001@vidlak001 Жыл бұрын
  • Dobré, ale odkud bere ten stlačený vzduch jsem se nedozvěděl.

    @frantavychopen8281@frantavychopen8281 Жыл бұрын
    • ..však to tam komplet popisuje v rozmezí času 2min40 až 3min15 stačí jen vnímat...

      @lukaslukas1830@lukaslukas1830 Жыл бұрын
    • Možná vám bylo podezřelé že nebyl slyšet kompresor . Živí to takový ,, drobeček " dělaný z motoru ze staré Oktávky hnaný motorem 6 kW schopný bez problémů utáhnout sbíječku . Má dva vzdušníky celkem 240 litrů a tak pokud byl na vypínacím tlaku ani se při tak drobném odběru nerozběhl ale i kdyby , nevydal by hned vedle v garáži takový hluk jako nějaké řinčidlo z hobymarketu které promění půl výkonu na decibely . Proto se při těchto drobnostech rozběhne jen občas .

      @jansmatlak6777@jansmatlak6777 Жыл бұрын
    • @@jansmatlak6777 Děkuji za odpověď, je to zajímavá technologie, kterou bych využil v době, když jsem si kdysi opravoval auto. Děkuji za odpověď.

      @frantavychopen8281@frantavychopen8281 Жыл бұрын
    • @@lukaslukas1830 Není kompresor jako kompresor. On má nějaký udělaný na koleně a je spokojený, ale jaký by mě někdo doporučil to mě zajímalo. Zajímavá technologie a jsem zád že jste mě poradil.

      @frantavychopen8281@frantavychopen8281 Жыл бұрын
    • @@frantavychopen8281 ...no jo to já si zapoměl přeleštit křišťalovou kouli, která by mě napověděla že otazka "kde bere vzduch"...znamená doporučte mi někdo jaký vybrat ideální kompresor...ono člověk nikdy neví, jednou to je...jé já to přehlédl, neslyšel, nebo měl sem puštěný jen zvuk a obraz nesledoval...a zde evidentně taky šifrování slov

      @lukaslukas1830@lukaslukas1830 Жыл бұрын
KZhead